Ježek západní - vše co o něm chcete vědět

Proč pomáhat ježkům?

Ačkoliv ježkům v současnosti vyhubení přímo nehrozí dochází v poslední době k úbytku jejich populace, přičemž na některých místech jsou ježci vzácní či dokonce zcela vymizeli.

Nejvýznamnějším faktorem, který ohrožuje ježky, je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí, která je spojena se změnou venkovské krajiny. Na mnoha místech byly remízky, roztroušená zeleň, extenzivní sady a smíšené lesy nahrazeny rozsáhlými lány polí a jehličnatými monokulturami, kde ježci nejsou schopni nalézt dostatek potravy. Také zahrady, které jsou častým domovem ježků, se změnily. Místo druhově rozmanitých a přírodě blízkých zahrad jsou dnes často preferovány dokonale upravené zahrady s krátce zastřiženým trávníkem a minimem keřů, které neposkytují ježkům dostatek potravy ani úkrytů.

Dalším limitujícím faktorem je automobilová doprava, která významně snižuje stavy ježků. V České republice se ztráty ježků odhadují v závislosti na charakteru krajiny a intenzitě silničního provozu na 0,2 – 2,8 jedinců / km za rok.

Také pesticidy používané v zahradách a zemědělských kulturách ohrožují ježčí životy. Nejenže přímo zabíjejí ježky po pozření otráveného hmyzu a jiné živočišné potravy, ale také snižují jejich potravní nabídku v krajině. Z těchto důvodů patří člověk, ač nechtěně, k jejich největším nepřátelům. Měl by to být tedy on, kdo jim pomůže, ocitnou-li se v nouzi. Ježci si jeho pomoc určitě zaslouží.

Jak ježkům pomoci?

Ježek může potřebovat lidskou pomoc v několika případech:

Je-li zraněn nebo nemocný. Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.

Je-li nalezen venku během dne. Zdravý ježek je aktivní od soumraku do brzkého rána.

Je-li ježek aktivní během dne, znamená to, že je nemocný nebo zraněný, vyhládlý nebo slepý (a tudíž není schopen rozlišit den a noc).

Je-li nalezen venku během zimy. Nepříznivé zimní období přežívají ježci v zimním spánku - hibernaci. Pokud je ježek aktivní během zimy, došly mu nejspíš energetické zásoby nutné pro hibernaci.

Je-li zachycen v síti či lapen v jiné pasti. Ježek se může zamotat do různých typů sítí, může se zachytit v plotě či spadnout do jímky, kanálu, zahradního jezírka či bazénu.

Má-li na podzim nízkou hmotnost. Na úspěšné přezimování potřebuje ježek hmotnost minimálně 600 – 700 g. Pokud ježek váží koncem října méně než 400 g nebo v listopadu méně než 600 g, potřebuje lidskou pomoc.

Jedná-li se o osiřelé mládě. Může se stát, že ježčí miminka osiří, když jejich matka zahyne. Tato mláďata o hmotnosti 30 – 50 g potřebují okamžitou pomoc. Je však třeba důkladně prověřit, že mláďata jsou opravdu osiřelá. Ježčí samice svá mláďata často opouští i na delší dobu, když se vydává hledat potravu. Je třeba vyčkat minimálně 3 hodiny, než se mláďata odeberou.

Péče o ježka

Zbavení ježka vnějších a vnitřních parazitů

Každého ježka je třeba odblešit a odčervit. K hubení blech se používá Arpalit spray 1 %, Bolfo spray, Bolfo pudr, Difusil spray nebo Frontline spray. Při postřiku je třeba chránit ježkovi oči a obličejovou část. U malých ježčat (do hmotnosti 100 g) a zesláblých jedinců je nutné provést alternativní způsob odblešení – ježky podržet nad vodou (nenamočit!) a blechy opatrně vyčesávat kartáčkem. Klíšťata lze odstranit mechanicky pinzetou. U silnějších invazí lze použít Arpalit spray 1 %, Bolfo spray, Bolfo pudr, Difusil spray nebo Frontline spray.

Na střevní a plicní parazity jsou účinné přípravky Panacur, Ivomec, Ambex a Dectomax.

Zesláblí a zranění jedinci mohou být zasaženi mušími vajíčky nebo larvami (obvykle v okolí očí a uší a dále v ranách na všech částech těla). Odstraní se mechanicky pinzetou, k odstranění muších larev ze zvukovodů se doporučuje nakapat do zevního zvukovodu několik kapek 30% alkoholu nebo ušních kapek.

Ubytování ježka

V přírodě si ježci často staví hnízdo pod hromadou větví.

Ježek by měl být ubytován v suché, světlé a větratelné místnosti s teplotou 19 °C pro ježky do hmotnosti 300 g a 15 °C pro ježky těžší. Jeho ubytovací prostor by měl obsahovat výběh o minimální velikosti 1 – 2 m2 a boudičku na spaní (papírovou krabici nebo dřevěný domeček). Pokud pečujete o více ježků, můžete je ubytovat společně, mláďata se obvykle dobře snášejí, přestože v dospělosti jsou ježci samotáři. Jejich výběh ale musíte adekvátně zvětšit a poskytnout jim více a větších (spí ráda pohromadě) boudiček na spaní. Podlaha výběhu by měla být omyvatelná a pokrytá papírem, který se při každém úklidu snadno odstraní. Vhodnou výstelkou boudičky na spaní je seno, sláma, suché listí nebo noviny natrhané na kousky. Výběh je nutné čistit denně, boudičky na spaní podle potřeby. Stěny výběhu musí být vysoké minimálně 50 cm, aby je ježek nepřelezl. Při ubytování více ježků pohromadě je nutné dávat potravu do více misek.

Ježčím kojencům stačí k ubytování papírová krabice, košík či plastová bednička. Je však nutné zajistit vyhřívání tohoto prostoru na teplotu 30 – 35 °C u velmi malých mláďat a na 25 – 27 °C u starších kojenců. To je možné buď použitím gumové láhve naplněné teplou vodou, která se obalí hadříkem a vloží na dno, nebo pomocí vyhřívací destičky či plotýnky (pak je ale lepší použít na ubytování ježčat plastovou bedničku). Vždy je však třeba dbát na to, aby teplota nebyla příliš vysoká a nedošlo k přehřátí mláďat. Bednička či krabice by měla být vystlána měkkými hadříky (ne vatou, ta se ježčatům zachytává na bodlinkách a lepí se jim na čumáčky).

Ubytování ježka.

Potrava

Ježci jsou hmyzožravci, proto musí v jejich jídelníčku převažovat masitá strava. Nedoporučuje se krmit ježky žížalami, slimáky nebo šneky, neboť často obsahují vnitřní parazity a ježci by se jimi mohli nakazit. Ježci by také neměli dostávat kravské mléko, vepřové maso, uzeniny, solená, kořeněná a příliš tučná jídla a čerstvé pečivo.

Ježčí kojenci – hmotnost do 100 g

Krmí se sušeným mlékem pro štěňata nebo koťata. Mléko se upravuje dle návodu, k ředění je možné použít slabý fenyklový čaj. Ježčí kojenci se krmí každé 4 hodiny a to i v noci. Krmí se upraveným kapátkem nebo injekční stříkačkou přímo do tlamičky. Je třeba dávat pozor, aby se při krmení nezahltila. Po každém nakrmení je nutné ježečkům jemně namasírovat bříško a okolí řitního otvoru, aby se podpořilo vyměšování (ježčí kojenci se neumějí sami vyprázdnit, potřebují stimulaci). K masírování je možné použít jemný štěteček, vatový tampón nebo měkký hadřík.

Ježčí kojenci – hmotnost 100 – 150 g

Sušené mléko pro štěňata nebo koťata smíchané s kvalitní konzervou pro koťata. Směs je třeba rozmixovat, aby prošla stříkačkou. Tato strava se zkouší podávat ježčatům i na mělké mističce, aby se co nejdříve naučila samostatně přijímat potravu. Jakmile se to naučí, začne se podávat pouze samotné maso z kočičí konzervy a k pití slabý fenyklový čaj. Ježčatům, která se již sama krmí, se může podávat také následující směs: propasírované vařené ovesné vločky či rýže a mleté syrové hovězí maso nebo kočičí konzerva pro koťata. Celková denní dávka činí asi 60 g. Do krmné dávky se přidávají vhodné vitamíny v doporučených dávkách. K pití se podává slabý fenyklový čaj nebo voda.

Ježčí mláďata – nad 150 g

Vařené kuřecí krky nebo vařené drůbeží nebo hovězí maso, jako příloha vařená rýže, vlasové nudle či ovesné vločky. Vhodné jsou také suché nebo vlhčené kočičí granule a konzervy, popřípadě i psí granule a konzervy. Při podávání vlhčených granulí a konzerv je však třeba občas dát ježkům i tvrdší potravu, např. vařené kuřecí krky, aby si cvičily žvýkací svaly a čistili chrup, jinak jim totiž hrozí vznik zubního kamene.

Maso by mělo tvořit minimálně polovinu krmné dávky. Jako doplněk lze podávat v malém množství nahrubo nastrouhaný netučný sýr, tvaroh, piškoty (nejvíce ale 1 piškotu na ježka a den, ježci velmi snadno ztloustnou), rozinky a různé ovoce.

Celková denní dávka by měla být zhruba 90g pro ježka o hmotnosti 150g, pro ježka o hmotnosti 450g zhruba 120g. Ježci by měli dostávat potravu večer, pokud mají ráno vše snědeno, měli by dostat menší porci i ráno.

K pití se podává voda. Vyskytne-li se u ježka průjem, podává se silný čaj. Pokud průjem neustane, je nutné navštívit veterinárního lékaře.

Vážení ježků

Ježky je třeba pravidelně vážit, neboť váha je základním ukazatelem jejich zdravotního stavu. Ježek by měl pravidelně přibývat bez zjevných výkyvů. Malí ježci se váží častěji, po dosažení váhy 250 g stačí vážit 1x týdně. Ježek by měl přibývat 50 – 70 g týdně.

Zazimování

Po dosažení váhy 600 - 700 g se ježek umístí do nevytápěné místnosti o teplotě 0 – 5 °C. Výběh může mít ježek o něco menší (stačí 1 m2 na ježka), důležité je ale dobře zateplit jeho boudička na spaní, např. vložením do jiné větší boudy a vyplněním meziprostoru izolačním materiálem (ne polystyrénem).Potrava se podává dál, ale suchá – kočičí granule, vločky, rozinky, malé množství piškotů. Důležité je denně vyměňovat vodu. Ježek se totiž může v průběhu zimování několikrát probudit, proto by měl mít k dispozici vždy čerstvou vodu a suché krmení.

Zateplení boudičky na spaní pro zimujícího ježka.

Péče o ježka po zazimování a vypouštění

Ježci se ze zimního spánku budí zpravidla během března a dubna. Během hibernace ztratí 15 - 20% ze své hmotnosti a proto potřebují před vypuštěním do přírody opět dokrmit na původní hmotnost před zazimováním (600 - 700g). Krmí se stejnou potravou jako před zazimováním Potravu je možné zpestřit živými moučnými červy a brouky.

Ježci se vypouštějí v polovině dubna až začátkem května, záleží na průběhu počasí. To by v době vypuštění mělo být teplé, s průměrnými teplotami neklesajícími pod 5°C a bez deště.

Pokud je to možné, měl by být ježek vypuštěn tam, kde byl nalezen. Pokud to možné není, měl by být vypuštěn v nejbližší příhodné lokalitě. Vhodným místem jsou větší neudržované zahrady, sady, křovinatý terén a listnaté či smíšené lesy. U zahrad je důležité, aby měly takové ploty, které ježek snadno zdolá, jinak by byl na zahradě uvězněn. Nikdy by se neměl ježek vypouštět do okolí frekventovaných silnic. Nevhodná jsou také místa, kde se vyskytují psi a kde je nedostatek přirozených úkrytů, např. městské parky s velkými travnatými plochami bez keřů.

Ježek se vypouští navečer, nejlépe pod keře či v blízkosti hromady dřeva, kůlny apod., aby se měl kam schovat. Je možné mu předložit i trochu potravy na rozloučenou.

Více informací

Máte-li zájem o více informací o ježcích a péči o ně, kontaktujete Stanici pro handicapované živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim a objednejte si metodiku Ježci.

Stanice pro handicapované živočichy ČSOP Vlašim

Stanice pro handicapované živočichy ČSOP Vlašim byla založena v roce 1994 a působí na území obcí s rozšířenou působností Benešov, Čáslav, Humpolec, Kutná Hora, Pacov, Pelhřimov, Říčany a Vlašim. Zajišťuje odchyt, převoz a odbornou péči o zraněné a jinak handicapované volně žijící živočichy. Každoročně přijme 300 -400 živočichů, mezi nimiž je i 50 – 60 ježků.

Leták "Ježci - jak jim pomoci"

(pdf, 496 kB)