Probuzený spáč
Máme konec dubna a příroda už žije svým překotným tempem. Zimní spáči se již prozívali a čile shání něco na zub. Užívají si prvních opravdu teplých dní jako fotovolkanické elektrárny, které po našem státě narostly jako houby po dešti a dokonale hyzdí krajinu. Čert nám jich byl dlužen! Nerad takhle odbočuji, ale musím konstatovat, že pěkně vyvaleného ježka na slunci mám raději než tyhle „zelené“ paskvily.
Ale zpět k ježkovi, přesněji k ježkovi západnímu. Ježek západní má hnědavou srst a ostny rostlé dozadu. Je to podobný spáč jako medvěd. Jaro a léto prošmejdí a profuní všude kolem. Nejraději má zahrady a řídčí lesíky. No a na podzim se uklidí do ústraní a snaží se nabrat váhu na zimu. Je to hmyzožravec, který si vytváří tukovou vrstvu na zimu pojídáním žížal, spadaného ovoce, ale i plžů.
Jsou to malí šibalové, ale také velcí bojovníci. Ježek je vybaven poměrně velkými zoubky, které se nebojí použít! Nenechte se ukolébat ostnatou kuličkou, neboť to nemusí být nutně jedinný způsob obrany.
Březost samičky trvá kolem 35 – 39 dní a rodí se kolem sedmi mláďat, která mají zpočátku měkké ostny. Ježek je odolný proti živočišným jedům, ale pokud by jej zmije uškla přímo do čenichu, pravděpodobně by nepřežil. Jeho přirozeným nepřítelem je prakticky jen výr velký, kterému jeho ostny nevadí. Snadno jej totiž usmrtí svými dlouhými drápy. Pod hnízdy výrů najdeme ježčí kůže i s bodlinami, jako odpad.
Ale vetším nebezpečím je pro ježky silniční provoz. Ježek je aktivní za šera a silnice mu nic neříká. Navíc je malý a nepříliš rychlý. Na silnicích najde smrt nejvíce ježků. Jsou velmi užiteční a roztomilí. Dávejme za volantem trošku více pozor…
